Nejprve si text rozdělte na menší celky – ideálně po odstavcích nebo po několika větách. U každého celku si položte otázku, zda jste ho napsali sami, nebo zda jste ho někam opsali. Právě opsané pasáže bývají nejčastějším zdrojem problémů. Pokud si nejste jisti, zda jde o vlastní formulaci, použijte vyhledávač a zadejte do něj přesnou frázi v uvozovkách. Vyhledávač vám ukáže, zda se stejná formulace nevyskytuje jinde. Tato metoda je rychlá, ale zachytí jen doslovné kopie, ne parafráze.
Pro zahradu se osvědčují šifry, které využívají pohyb a přírodu. Zrcátkové čtení, kde se text čte v zrcátku připevněném na stromě, funguje dobře do sedmi let. Pro starší děti zkuste trasu s fáborky, kde každý fáborek vede k další indicii, ale pozor na vítr – fáborky musí být uvázané nízko a pevně, jinak je hra během chvíle rozfoukaná. Další možností je šifra podle abecedy psané do kruhu: děti hledají písmena posunutá o tři místa dopředu, což zvládnou i bez předchozí zkušenosti.
Posledním krokem je finální čtení s odstupem. Nechte text alespoň hodinu uležet, pak si ho přečtěte nahlas. Uslyšíte, kde věty nedrží váš styl. Pokud si u některé části nejste jistí, raději ji přepište vlastními slovy. Ověření originality nezabere víc než půl hodiny a ušetří vám mnohem víc času i problémů.
Noční stolek bývá odkladištěm telefonu, sklenice a hromádky papírů. Přitom stačí málo a může se stát místem, kde si člověk opravdu přečte stránku nebo dvě, než usne. Nejde o to koupit nový nábytek, ale změnit, co na stolek patří a co ne. Rozhodující je výška, světlo a dosah ruky.
Typické chyby při ověřování: lidé kontrolují jen začátek a konec textu a vynechají prostředek, kde bývá nejvíc opsaných pasáží. Další chybou je spoléhat se na jeden nástroj a neověřit výsledek ručně. Někteří autoři také zapomínají na vlastní dřívější texty – i ty se mohou překrývat, pokud jste stejnou pasáž použili už jinde. A pozor na citace: pokud citujete, musí být řádně označené a uvedené v seznamu zdrojů. Bez toho jde o plagiát.
Kontrola originality textu před publikací není jen formalita. Stačí zapomenout na jediný odstavec převzatý z cizího zdroje a můžete čelit obvinění z plagiátu. Následující postup vám pomůže odhalit shody dřív, než text odešlete do redakce, na blog nebo do tiskové zprávy.
Zásuvky a dvířka rozhodují víc než obj
Typické chyby: příliš mnoho odstínů jedné barvy, které se tlučou, například tři různé modré bez jasného řádu. Dále podceňování teploty barev — studená šedá vedle teplé béžové působí neklidně, pokud mezi nimi není přechod. A nakonec spoléhání na to, že „se to nějak zkombinuje”. U kapsle to neplatí. Buď kombinace funguje okamžitě, nebo kus do kapsle nepatří.
Uvnitř domu se hodí šifry spojené s předměty, které děti znají. Čísla na stránkách knihy, barvy na obalu hry nebo počty zubů na vidličce. Vyhněte se šifrám, kde je potřeba psát odpovědi – děti se soustředí na psaní a přestanou vnímat ostatní. Lepší je, když jen hledají, skládají a běhají. Na konci každé zastávky ať je vždy jasné, kam jít dál, jinak se hra změní v bloudění a děti ztratí motivaci.
Šifra, která děti nezdrží příliš dlouho Nejčastější chyba je moc dlouhá šifra. Děti vydrží u jednoho úkolu soustředěně zhruba pět až deset minut, pak začnou odbíhat nebo se hádat. Rozdělte proto hru na kratší zastávky a každou šifru navrhněte tak, aby se dala vyřešit do dvou minut. Pokud se zasekne jedna šifra, celá hra se zastaví a nadšení opadne. Pomůže nápověda na samostatném lístečku, kterou děti mohou použít, ale není povinná – tím se učí rozhodovat, kdy si nechat poradit.
Světlo a výška rozhodují o tom, zda vydržíte číst Nejčastější chyba je lampa, která svítí přímo do očí nebo oslňuje protější stěnu. Světlo má dopadat na stránku, ne na obličej. Zkuste lampu s ohebným ramenem a umístěte ji tak, aby stín ruky nepadal na text. Barva světla by měla být spíš teplejší, jinak se oči rychle unaví. Výška stolku má odpovídat tomu, jak sedíte nebo ležíte. Pokud máte stolek výš než loket, budete při čtení zvedat ramena a po chvíli vás budou bolet záda.
Před spuštěním hry si ji projděte sami, ideálně s někým dospělým. Zjistíte, jestli některá šifra není nejasná, jestli se dá odměna najít dřív, než má, a jestli jsou všechny indicie na suchém místě. Déšť nebo rosa dokážou papírové šifry zničit během pár minut, proto je vkládejte do uzavíratelných sáčků nebo použijte umytelné fixy na kameny. Počítejte s tím, že děti budou chtít hrát znovu, takže si schovejte seznam šifer a místa, kam jste je schovali – příští hru tak postavíte za polovinu času.
Here’s more information on barvy stěn do Obýváku stop by the web-site.
