Čtvrtou rostlinou je africká fialka. Miluje jasné, ale rozptýlené světlo. Na přímém slunci se jí svinují listy a květy rychle odkvétají. V létě ji proto držte východně nebo severně od okna. Zalévejte vždy do misky nebo ke kraji květináče, nikdy na listy. Voda na chloupkatých listech při silném světle funguje jako čočka a spálí pletivo během jednoho odpoledne.
Čatní je hustá směs jablek, cibule, octa a koření. Jablka nakrájejte na drobné kostičky, cibuli na tenké plátky a vše duste na oleji, dokud směs nezhoustne. Ocet přidávejte postupně a ochutnávejte, protože příliš mnoho octa přebije chuť ovoce. Koření jako skořice, hřebíček nebo zázvor přidávejte v celku a před plněním je vyjměte. Čatní potřebuje delší var, klidně hodinu, aby se voda odpařila a konzistence byla tažná. Horké plňte do menších sklenic, které po otevření spotřebujete dřív.
Než na půdě připevníte první desku, musíte mít jistotu, že krov je stabilní a suchý. Vlhkost je nejčastější důvod, proč se sádrokarton později kroutí nebo praská. Půda bývá nejteplejší a nejvlhčí místo v domě, proto sem proniká pára z nižších pater. Změřte vlhkost dřeva vlhkoměrem – hodnoty pod dvacet procent jsou pro montáž přijatelné, nad dvacet dva procent počkejte. Zároveň zkontrolujte, zda někde nezatéká. I malý průnik vody se pod deskami projeví jako plíseň, kterou už neodstraníte bez demontáže.
Usazeniny z vody odstraníte roztokem půl litru převařené vlažné vody a dvou lžic octa. Hadřík namočte, jemně otřete každý list zvlášť, pak opláchněte čistou vodou. Ocet nenechávejte na listech přes noc. U plísně pomůže roztok jedné lžičky jedlé sody v litru vody. Aplikujte rozprašovačem na postižená místa, nejlépe ráno, aby listy do večera oschly. Opakujte po třech dnech, maximálně třikrát. Svilušky zlikvidujete mýdlovou vodou: nastrouhejte dvě lžíce přírodního mýdla bez parfemace do litru teplé vody, nechte rozpustit, ochlaďte a postříkejte celou rostlinu včetně rubu listů. Po hodině opláchněte.
Podestýlku vrstvěte silněji než v létě – minimálně deset centimetrů slámy nebo hoblin. Suchá podestýlka funguje jako izolace a zároveň pohlcuje vlhkost. Každý týden ji prohrábněte a přidejte čerstvou vrstvu. Když začne být mokrá nebo zapáchá, celou ji vyměňte. Nikdy nenechávejte mokrou podestýlku přes noc, jinak do rána promrzne.
1. Utěsněte, ale nepřehřejvej
Když listy blednou, není to žízeň Druhý citlivý druh je kapradina, například nedomyslka. Ta nesnáší nejen přímé světlo, ale ani suchý vzduch, který u jižního okna vzniká. Běžnou chybou je reagovat na blednoucí listy vydatnější zálivkou. Kořeny v přehřátém substrátu ale vodu neberou a rostlina začne uhnívat. Lepší je přesunout květináč do koupelny s oknem nebo postavit mezi parapet a rostlinu clonu z tenké látky.
Přímé polední slunce dokáže během několika dní zničit rostlinu, která je zvyklá na rozptýlené světlo. Nejde přitom jen o spálené skvrny na listech. Silné záření zahřeje substrát, ten rychle vysychá a rostlina se dostane do stresu, ze kterého se vzpamatovává celé měsíce. Následující pětice patří mezi druhy, které na parapetu orientovaném na jih nebo západ trpí nejčastěji.
Pro všechny tyto rostliny platí stejné pravidlo: světlo kontrolujte rukou. Položte dlaň mezi list a okno. Pokud na kůži cítíte teplo, je to pro ně moc. Řešením není jen zatahovat závěsy, ale přesunout květináč hlouběji do místnosti nebo použít průsvitný doplněk na okno. Zalévejte raději méně a častěji kontrolujte vlhkost substrátu prstem. Přímé slunce totiž neublíží jen paprskem, ale i teplem, které z půdy udělá pec.
Pátou je vánoční hvězda. Přímé světlo jí ničí barevné listeny a rostlina je pak vyčerpaná ještě před Vánocemi. Po svátcích ji umístěte do světlé místnosti bez přímého slunce a dopřejte jí teplotu kolem dvaceti stupňů. Pokud ji necháte na okně na jih, přijde o listeny i o listy a na jaře už neobrazí.
Třetí je lopatkovec neboli sansevierie. Vydrží ledacos, ale přímé polední slunce jí pálí pruhy do listů. Nejčastější chyba je dávat ji na okno hned po koupi. Rostlina přichází z pěstírny s měkkým světlem a potřebuje dva až tři týdny přivykání. První dny ji dejte do stínu, pak postupně přidávejte světlo, ale vždy jen ranní nebo večerní.
Prvním je břečťanovec neboli hedera. V přírodě roste ve stínu stromů a přímé světlo ho doslova vytlačí z listů. Poznáte to podle blednoucích, postupně papírově suchých okrajů. Umístěte ho dva až tři metry od okna nebo za průsvitný závěs. Pokud už listy odešly, seřízněte výhony na polovinu a rostlinu přemístěte do polostínu dřív, než ji začnete přihnojovat.
If you have any inquiries regarding the place and how to use kompletní návod, you can contact us at our site.