Společná chodba v bytovém domě není skladiště ani výstavní síň. Je to úniková cesta, kterou musí každý kdykoli projít – včetně hasičů s vybavením. Co tam tedy smí zůstat a co už je problém, který se dá řešit jen stěží?
Mokré boty dětí a dospělých se často suší na jednom místě, protože se to zdá praktické. Jenže právě tady vzniká problém: dětská obuv je menší, má jiné materiály a hlavně jinou míru znečištění a vlhkosti. Když se všechno nahází do jedné hromady, vlhkost se přenáší, bakterie a plísně kolují a schnutí se zpomalí. Oddělení není jen o pořádku, ale o tom, aby boty vydržely a nikdo z rodiny nedostal kožní problém.
Co naopak na chodbě nemá co dělat vůbec: hořlavé materiály, starý nábytek, krabice, pneumatiky, barely s barvou nebo ředidly. Stejně tak tam nepatří sušáky na prádlo, přenosné elektrické spotřebiče a prodlužovačky. Zásuvky na chodbě bývají určené jen pro úklid, ne pro trvalé napájení mrazničky nebo nabíječky koloběžky. Riziko požáru i úrazu je tady příliš vysoké.
Typickou chybou je používat horkou vodu nebo sušičku, dokud skvrna není pryč. Teplo totiž skvrnu zapeče a už ji nedostanete. Další častou chybou je tření – tře se jen špína, ne skvrna. Pokud se skvrna po vyprání nevytratí, nežehlete ani nesušte v sušičce. Raději postup opakujte nebo zvolte jiný prostředek. U bílého oblečení lze použít kyslíkový bělidlo, ale nikdy ho nemíchejte s chlorem. Vždy dodržujte pokyny na obalu.
Na co se zapomíná při poklád
Pošta se nehromadí proto, že by ji člověk nestíhal třídit. Hromadí se proto, že pro ni není připravené místo. Každý den přijdou dva až tři kusy papíru a každý z nich hledá, kam si lehne. Když místo neexistuje, papír si ho najde sám: na kuchyňské lince, na stole v předsíni, na okraji pracovního stolu. Během dvou týdnů je z toho vrstva, kterou už nikdo nechce procházet.
Nejdřív oddělte boty podle toho, odkud přicházejí. Dětská obuv po cestě do školy, do školky nebo z hřiště bývá promočená víc a často obsahuje bláto, písek a trávu. Dospělá obuv po městě mívá spíš vlhkost od deště nebo od potu. Tyto dvě skupiny dejte na různá místa už ve chvíli, kdy si je zouváte. Praktické je mít dvě předsíňové zóny: jednu nízkou pro dětské boty, druhou pro dospělé. Pokud to prostor nedovolí, použijte alespoň oddělené podložky nebo přihrádky, které se dají snadno umýt.
Jak sušit dětskou a dospělou obuv odděleně Dětské boty nejdřív zbavte hrubých nečistot kartáčem ještě v předsíni, aby se bláto nerozneslo. Vyndejte vložky a vyklepejte je zvlášť. Dospělé boty stačí otřít vlhkým hadrem a také vyndat vložky. Nikdy nedávejte mokré dětské boty přímo k dospělým, ani když jsou obě jen „trochu vlhké”. Vlhkost se sčítá a v uzavřeném prostoru vzniká vlhké mikroklima, ve kterém se daří plísním. Sušte vždy na vzduchu, ne na topení a ne v těsné skříni. Dětské boty potřebují víc prostoru a delší čas, proto je postavte dál od sebe, ideálně na stojan nebo na novinový papír, který vlhkost vsákne.
Základní pravidlo zní: na chodbě může být jen to, co tam patří podle stavebního řešení domu a co nikomu nebrání v pohybu. Patří sem především zábradlí, osvětlení, domovní schránky, případně nástěnka nebo informační tabule, pokud s nimi souhlasí společenství vlastníků. Kočárek nebo jízdní kolo tam smí zůstat jen tehdy, když je k tomu vyhrazený prostor – třeba uzamykatelná kolárna nebo místnost pro kočárky. Volně položený kočárek na chodbě ale blokuje průchod a při požáru se stává smrtelnou překážkou.
Typická chyba je sušit všechny boty na jednom radiátoru nebo je naházet do jedné plastové bedny. Další chybou je používat stejný hadr na dětské a dospělé boty, čímž se bakterie přenesou z jedněch na druhé. Někteří rodiče také dávají mokré dětské boty do pračky spolu s dospělými, což ničí lepidla i membrány. Pokud už perete, perte odděleně a vždy podle materiálu, ne podle velikosti. Stejně tak nepoužívejte jeden dezinfekční prostředek na všechno – u dětské obuvi volte šetrnější prostředky a nechte je pořádně vyvětrat.
Praktický postup, když na chodbě narazíte na cizí věci: nejprve se slušně zeptejte souseda, jestli si je může odklidit. Většina lidí ani neví, že něco porušují. Když to nepomůže, obraťte se na výbor společenství nebo na správce domu. Ten může věc vyzvat k odstranění a při opakovaném neúspěchu přizvat hasiče nebo stavební úřad. Nikdy ale nic neodklízejte sami – mohli byste se dostat do sporu o náhradu škody.
Pro oddělení se osvědčilo označit si místa nebo přihrádky barvou či velikostí. Dětské boty patří níž, dospělé výš, aby na ně nekapala voda. Pokud se boty suší venku, dejte dětské do stínu a dospělé na slunce jen krátce, protože přímé slunce může poškodit barvy i materiály. Po usušení uložte každou skupinu zvlášť, ideálně do větrané skříně. Jednou za čas podložky a přihrádky umyjte a nechte vyschnout. Tím se přeruší koloběh vlhkosti a zápachu, který se jinak vrací při každém dešti.
If you have any questions relating to in which and how to use kompletní návod, you can get in touch with us at our own page.
