Hřady, větrání a světlo v mrazivém obdob
Praktický tip: projděte Nové Město po okruzích, ne křížem krážem. Začněte u Prašné brány, pokračujte Celetnou do Starého Města a pak se vraťte přes Náměstí Republiky do ulice Revoluční. Odtud se vydejte k řece a podél nábřeží dojděte k Výtoni. Uvidíte, jak se středověký plán prolíná s novější zástavbou. Na co si dát pozor: mnoho domů bylo přestavěno, takže středověký půdorys je místy jen v podzemí nebo v šířce ulic. Nečekejte zachovalé gotické domy v celých blocích.
Základem je odstranit vlhkost a průvan. Schodišťový prostor často sousedí s nevytápěnou půdou nebo garáží, takže stěny bývají studené. Před jakýmkoli zařizováním zkontrolujte, zda na zdi nevzniká plíseň nebo mapy od vody. Pokud ano, řešte nejdřív příčinu — chybějící izolaci nebo špatné odvětrání. Teprve potom má smysl mluvit o barvě a nábytku. Na studenou zeď se nevyplatí lepit tapetu ani dřevěné obklady, protože pod nimi vlhkost zůstane a materiál zplesniví.
Většina pokojovek, které vydrží suchý vzduch, občasné zapomenuté zalití a slabší světlo, skončí stejně – v květináči, který drží vodu jako guma, nebo v substrátu, který se po pár týdnech smrskne v kámen. Rostlina pak přežívá, ale neprospívá. Přitom stačí sladit tři věci: velikost nádoby, materiál a složení zeminy.
Substrát z obchodu často obsahuje hodně rašeliny, která po vyschnutí odpuzuje vodu. Poznáš to tak, že při zalévání voda steče po okraji a do zeminy se vůbec nedostane. Řešení je jednoduché: substrát promíchej s perlitem, drcenou kůrou nebo hrubým pískem. Pro většinu nenáročných pokojovek stačí dva díly rašelinového substrátu a jeden díl perlitu. Pro sukulenty přidej ještě jeden díl písku a použij substrát pro kaktusy.
Přesazuj na jaře, kdy rostlina začíná růst. Před přesazením kořeny zbav zbytků staré zeminy, odstřihni měkké a tmavé části a nech je proschnout den na vzduchu. Po přesazení nezalij hned vydatně, ale počkej dva až tři dny, aby se případné poškozené kořeny stihly zahojit. První zálivku proveď opatrně, dokud rostlina nezačne viditelně růst.
Nejčastější chyba není málo vody, ale příliš mnoho. Když listy žloutnou a opadávají, nemusí to být suchem – většinou jde o přelití a nedostatek kyslíku u kořenů. Další chybou je dávání keramzitu na dno jako náhrada drenáže. Keramzit vodu neodvádí, jen zvedá hladinu, kde se drží vlhko. Stejně tak nepomůže vrstva písku na povrchu. Lepší je květináč s otvorem a vzdušný substrát než jakékoli vrstvy pod zemí.
Pracovní kout nad sebou funguje, když dodržíte tři pásma. Dolní pásmo do 70 cm nad podlahou patří nohám nebo zásuvkám, střední pásmo mezi 70 a 120 cm je pracovní deska a horní pásmo nad 120 cm je úložný prostor. Nejčastější chyba je nacpat do horního pásma těžké knihy a do středního pásma desku, která se prohýbá. Desku proto podepřete konzolami po 60–80 cm, ne jen na krajích. U zdi z pórobetonu nebo sádrokartonu použijte chemickou kotvu nebo najděte nosný profil.
Co rozhoduje o tom, jestli zemina zůstane vzdušná Materiál květináče ovlivňuje, jak rychle vlhkost mizí. Terakota je porézní a vodu odvádí, takže se hodí pro sukulenty, kaktusy a tlusté listy, které přežijí delší sucho. Plast a glazura vodu drží, proto jsou vhodné pro kapradiny, maranty nebo jiné vlhkomilné druhy. Keramika bez glazury se chová podobně jako terakota. Kov a sklo vypadají dobře, ale bez drenážních otvorů se v nich voda hromadí a kořeny uhnívají. Drenážní otvor na dně je základ, ne volba.
Květináč vybírej podle kořenového systému, ne podle toho, jak bude vypadat na poličce. Podzemní část rostliny bývá zhruba stejně velká jako ta nad zemí, často i větší. Když dáš malý kořenový bal do obřího květináče, zůstane v něm mokrá zemina, kterou rostlina nestačí prokořenit. Začnou v ní hnít kořeny. Ideální je nádoba jen o dva až tři centimetry širší, než je současný bal.
Když sladíš velikost nádoby, materiál a složení zeminy, nenáročné pokojovky vydrží i delší období bez péče. Zalévej tehdy, když vrchní dva až tři centimetry zeminy proschly, a jednou za dva roky substrát obměň. Rostlina ti to vrátí novými listy, ne jen přežíváním.
Druhou vychytávkou je lavice s úložným prostorem. Místo prosté desky na sezení zvolte bednu, do které se vejdou sezonní boty nebo taška s nářadím. Lavice zároveň slouží k obouvání, takže odpadá poskakování po jedné noze. Do prostoru pod lavicí se vejdou nazouvací lžíce a vlhčené ubrousky na obuv. Důležité je nechat pod lavicí proudit vzduch — vlhké boty v uzavřené bedně začnou plesnivět.
If you have any kind of questions pertaining to where and how you can utilize sem, you could call us at our internet site.
