Druhým signálem je stav substrátu v hloubce, ne jen na povrchu. Vrchní centimetr může být suchý, zatímco dole je stále vlhko. Strčte prst asi tři centimetry pod povrch nebo použijte dřevěnou špejli. Když po vytažení zůstane čistá a suchá, rostlina potřebuje vodu. Když na ní ulpívá vlhká zemina, ještě vydržte. U tlustolistých rostlin platí, že je lepší nechat substrát úplně proschnout než zalévat dřív.
Typická chyba je polití substrátu. Červec nežije v hlíně, sedí na nadzemních částech, a zalévání chemie do květináče rostlinu spíš poškodí. Další častá chyba je nasazení predátorů, jako jsou slunéčka nebo parazitické vosičky, současně s postřikem. Pokud se rozhodnete pro biologickou ochranu, musíte aplikovat jen jeden způsob a počkat, až se populace přirozeného nepřítele rozšíří. V bytě se osvědčilo i zvýšit vlhkost vzduchu a přemístit rostlinu z přetopeného okna, protože červci se daří v suchém a teplém prostředí.
Dělení trsu je nejrychlejší a nejméně riskantní. Rostlinu vytáhneme z květináče, oklepeme substrát a prsty nebo nožem oddělíme hlízy tak, aby každá část měla alespoň dvě až tři zdravé hlízy a několik listů. Místa lomu necháme hodinu zaschnout, poté je zasadíme do propustné směsi (komerční substrát pro sukulenty smíchaný s perlitem nebo hrubým pískem). Zaléváme až po několika dnech a první týdny držíme rostlinu v polostínu. Typická chyba: příliš velký květináč, ve kterém zůstává mokro a hlízy začnou hnít.
U všech tří způsobů platí stejná pravidla: ostrý a čistý nůž, dostatek světla bez přímého poledního slunce, teplota kolem jednadvaceti stupňů a trpělivost. Množení se nejlépe daří na jaře a v létě, kdy rostlina přirozeně roste. Pokud se po měsíci nic neděje, není to důvod k panice — zamiokulkas nejdřív vytváří hlízu pod zemí a teprve pak nadzemní část. Kdo vydrží a nepřelévá, dočká se nové rostliny bez zbytečných ztrát.
Mezi ověřené druhy patří tchynin jazyk (Sansevieria). Snáší málo světla i nepravidelnou zálivku. Zalévejte až ve chvíli, kdy je substrát zcela suchý, jinak rychle uhnívá. Postavte ji k oknu, ale ne přímo na přímé polední slunce. Dalším je lopatkovec (Spathiphyllum). Ten naopak potřebuje vlhčí půdu a rozptýlené světlo. Když začne vadnout, obvykle stačí zálivka. Dejte pozor na přemokření, které způsobuje žloutnutí listů.
Jak sladit výšku lampy s intenzitou Vzdálenost je nástroj, kterým intenzitu ladíte každý den. Čím blíž lampu dáte, tím víc světla listy dostanou, ale také tím víc hrozí spálení a teplo. Začněte výš, kterou doporučuje výrobce, a sledujte rostlinu. Když se listy kroutí, blednou nebo se na okrajích objevují hnědé skvrny, světla je moc. Když se rostlina vytahuje do výšky, řídne a barvy jsou bledé, světla je málo. Posunujte lampu po pár centimetrech a měňte to vždy po několika dnech, ne každý den, aby rostlina měla čas zareagovat.
Stonkové segmenty jsou kompromisem mezi rychlostí a spolehlivostí. Ze staršího stonku odřízneme část s jedním nebo dvěma uzly, necháme ji den zaschnout a vložíme svisle do vlhké směsi tak, aby uzel byl těsně pod povrchem. Uzly jsou místa, kde se tvoří nové hlízy i kořeny. Segmenty zaléváme opatrně, spíš rosením okolí než proléváním. Nové výhony se obvykle objeví během čtyř až osmi týdnů, což je výrazně dřív než u čistě listových řízků.
Proč řízky z listu často shnijí a jak tomu předejít Největší chybou je řízek sázet ihned po odříznutí a zalévat ho jako běžnou pokojovku. Dužnatý list i řapík obsahují hodně vody, a pokud řezná rána není zatažená, vstupují do ní bakterie a plíseň. Proto necháváme ránu zaschnout, nepoužíváme těžkou rašelinu a nikdy nestavíme nádobu na přímé slunce. Pokud se na povrchu substrátu objeví plíseň, odstraníme ji a omezíme vlhkost; postižený řízek raději vyhodíme, aby nenakazil ostatní.
Typické chyby jsou tři. První: koupit lampu podle příkonu a ignorovat plochu, kterou má osvítit. Druhá: nechat lampu příliš blízko a spálit rostliny, protože výrobce uváděl hodnoty pro jinou vzdálenost. Třetí: používat stejné spektrum celý život rostliny a divit se, že v květu nic není. Vyplatí se také hlídat, jestli lampa není příliš teplá na dotek listů, a jestli při delším svícení nezačnou vznikat světelné mapy na listech.
Prvním krokem není postřik, ale izolace. Červec se šíří vzduchem jen výjimečně, mnohem častěji ho přenesete rukama, nářadím nebo přesazením do květináče. Postiženou rostlinu dejte stranou od ostatních, ideálně do jiné místnosti, a než s ní začnete manipulovat, připravte si starý ručník, nůžky a nádobu s mýdlovou vodou. Mechanické odstranění je nejúčinnější u menšího napadení: vatovým tamponem namočeným v lihu nebo v jarové vodě přejíždějte každý štít, dokud se neuvolní. Nestačí ho jen setřít, musíte ho z listu skutečně sloupnout, jinak zůstane přisátý a za týden je zpět.
If you liked this write-up and you would certainly such as to get more facts relating to více detailů kindly visit our web-page.
