Jak na první stranu a čím ji vyplnit Než přišroubujete první desku, zkontrolujte, zda jsou všechny svislé profily v jedné rovině. Povolený průhyb je maximálně jeden milimetr na dva metry délky. Desky přišroubujte vždy od středu ke krajům, šrouby zapouštějte těsně pod povrch papíru, ale neprorazte ho. Po dokončení první strany přichází na řadu izolace. Použijte minerální vatu, kterou vyplníte dutinu mezi profily. Nevynechávejte tento krok ani u příčky v bytě, výrazně tlumí hluk a zlepšuje tepelný komfort.
Prvním krokem je zatmelení všech spojů a zahlazení míst, kde jsou vruty. Bez toho bude tapeta kopírovat každou nerovnost, a i když je povrch na pohled hladký, ve světle se ukážou stíny. Použijte kvalitní tmel a po zaschnutí vše přebruste jemným brusným papírem. Nezapomeňte na přechody mezi deskami – ty musí být v jedné rovině, jinak se na tapetě vytvoří nevzhledné rýhy. Důležité je také napenetrovat celý povrch, ne jen místa se zatmelením. Penetrace sjednotí savost podkladu, takže lepidlo nevsákne do sádrokartonu nerovnoměrně.
Při montáži sádrokartonu dbejte na to, aby desky nebyly přitisknuty k parotěsné fólii ve větší ploše, než je nutné. Vruty šroubujte do profilů tak, aby hlavička zapadla těsně pod povrch, ale fólie zůstala nepoškozená. Po zavěšení desek zkontrolujte, zda v místě spojů nedochází k žádnému nežádoucímu kontaktu. Pokud máte sklopené šikmé části střechy, je vzduchová mezera důležitější než u kolmých stěn, protože tam bývá výrazně vyšší teplotní rozdíl mezi vnitřkem a vnějškem.
Nakonec si dejte pozor na pořadí prací. Vatu montujte až po instalaci elektroinstalace a rozvodů, ale ještě před osazením druhé strany příčky. Jakmile je jedna strana opláštěná, vatu protáhněte a vyplňte všechny dutiny. Nikdy nezasazujte vatu mezi profily až po kompletním opláštění, protože se k těžko dostupným místům nedostanete. Výsledek pak bude mít mezery, které se projeví až při prvním hovoru v sousední místnosti.
Prvním krokem je příprava podlahy, stropu a přilehlých stěn. Pomocí laseru nebo olovnice si vyznačte přesnou linii. Do betonu i cihel použijte hmoždinky a vrut do nich. Profily UA a CW řezejte na přesnou míru, vždy o pár milimetrů kratší, než je světlá výška místnosti. Montáž začněte vedením vodicích profilů po podlaze a stropu. Do nich pak zasunete svislé nosné profily, které rozmístíte po 60 centimetrech. Tento rozestup není náhodný – odpovídá šířce sádrokartonové desky.
Typickou chybou domácích kutilů je ignorování hmotnosti celé konstrukce. Samonosný podhled sice nevisí na stropě, ale přenáší síly do stěn – proto musí být obvodové profily pevně spojeny s nosným zdivem. U starších omítek použijte hmoždinky s větším průměrem a kotvícím kuželem. Nezapomeňte ani na prostupy pro světla a ventilaci. Vrtání do hotového podhledu je nepřesné, takže si před montáží desek vyznačte všechny otvory a vyřízněte je do sádrokartonu ještě na zemi.
Druhou stranu opláštění dělejte s posunem desek o polovinu šířky. Tento postup zajistí, že spáry mezi deskami nekryjí spoje profilů. Desky šroubujte tak, aby spoje vedly vždy středem profilu. Pro řezání sádrokartonu se vyplatí ostrý nůž a rovné pravítko. Karton naříznete, desku zlomíte a karton z druhé strany doříznete. Hrany řezu nezapomeňte srazit hoblíkem pod úhlem 45 stupňů. Bez tohoto zkosení nebude možné spáru kvalitně vystěrkovat.
Základní pravidlo zní: vata musí vyplnit celý prostor mezi profily, ale nesmí být natlačená. Při montáži se nejčastěji dělá chyba v tom, že se pásy řežou přesně na šířku a pak se silou vtlačí mezi CW profily. Tím se vata stlačí a ztratí většinu svých izolačních vlastností. Vzduchové kapsy, které v ní jsou, se zmenší, a tím klesne i schopnost pohlcovat zvuk. Vatu stříhejte vždy o dva až tři centimetry širší, než je vzdálenost mezi profily. Po vložení se sama mírně napřímí a přilne k okrajům, aniž by byla zmáčknutá.
Montáž, na kterou se vyplatí nespěchat Samotné zavěšení desek je rutina, ale pozor na rozteč profilů. U standardních sádrokartonových desek volte maximálně 40 centimetrů mezi nosnými prvky, u větších formátů pak 30. Pokud desky pokládáte na šířku místnosti, vždy je posouvejte o polovinu jejich délky vůči sousednímu pásu. Tím předejdete křížovým spojům, které se časem projeví jako jemné prasklinky. Šroubujte vždy od středu desky k okrajům, a to v rozestupech kolem 15 centimetrů. Hlavu šroubu zapusťte těsně pod povrch, ale ne tak hluboko, aby se papír protrhl.
Na co se zaměřit, aby tapeta nespadla Když máte zatmeleno a napenetrováno, přichází na řadu samotné lepení. Než namočíte tapetu, zkontrolujte vlhkost v místnosti – měla by být nízká a stabilní. Vysoká vlhkost znamená, že se sádrokarton mírně rozpíná, a tapeta pak nemá šanci držet rovnoměrně. Větrejte, ale neprůvanem, a teplotu držte kolem pokojové. Při lepení používejte lepidlo určené přímo na těžké tapety, pokud lepíte vliesové nebo vinylové, a nanášejte ho rovnoměrně štětkou nebo válečkem. Pásy tapety nechte chvíli odležet, ale ne déle, než uvádí výrobce, jinak se začnou vlnit.
If you adored this write-up and you would certainly such as to get even more facts regarding více na webu kindly visit our own website.
