Dalším praktickým testem je zkouška kapkou vody. Na viditelném místě, kde to nebude vadit, kápněte malé množství vody na povrch desky. U impregnovaného typu se voda bude držet v kapce a nevsákne se. U běžného typu se voda rychle vsákne a zanechá tmavou skvrnu. Tento test je rychlý a nezničí desku, pokud ji otřete do sucha. Pozor ale na to, že povrchová vrstva impregnované desky může být poškozená řezem nebo brusným papírem, takže test provádějte vždy na nepoškozeném místě.
Při manipulaci s deskami si všímejte i hmotnosti. Impregnovaný sádrokarton je obvykle o něco těžší než běžný typ, protože obsahuje větší podíl přísad. Pokud tedy máte dvě desky stejných rozměrů a jedna je znatelně těžší, pravděpodobně se jedná o impregnovanou variantu. Tento rozdíl ale není tak výrazný, aby byl spolehlivý, takže jej berte spíše jako doplňkovou informaci. Nezapomeňte také, že impregnovaný sádrokarton se nesmí používat jako úplná vodotěsná bariéra – dlouhodobé působení vody ho poškodí stejně jako běžný typ.
Při osazování světel a dalších prvků proto postupujte obzvlášť pečlivě. Kolem každého otvoru vytvořte límec z parozábrany, který přilepte k fólii páskou a protáhněte jím kabel. Pokud instalujete zapuštěné bodovky, použijte takové, které mají krytí proti vlhkosti a nevyžadují průnik parozábranou. V případě ventilátoru napojte parozábranu na těleso ventilátoru speciální manžetou, aby byla zachována těsnost. Nezapomeňte ani na prostupy potrubí – každá trubka musí mít kolem sebe těsnicí límec, který se přichytí k fólii.
Pokud máte podkroví s vikýři nebo střešními okny, rastr se musí přizpůsobit jejich tvaru. V těchto místech používejte kratší profily a výztuhy, aby nedocházelo k namáhání rohů. Před opláštěním desek zkontrolujte, že jsou všechny spoje rastru pevné a že se celá konstrukce nepohybovala při zatlačení. Případné vrzání nebo pružení ihned opravte, jinak se později projeví ve zvukové a tepelné izolaci.
Než začnete, spočítejte rozteče a zkontrolujte roviny Nejprve změřte vzdálenost mezi krokvemi, protože na ní závisí rozteč svislých profilů. Standardně se používá 400 nebo 600 mm, ale v podkroví bývá rozteč krokví nepravidelná, proto si vždy udělejte vlastní plán. Na podlahu si vyznačte osy budoucích profilů a pomocí vodováhy nebo laseru přeneste body na šikminu. Pokud jsou krokve křivé, vyrovnejte je dřevěnými podložkami nebo je srovnejte hoblením – zanedbání této fáze vede k tomu, že sádrokarton kopíruje každou nerovnost.
Montáž podhledu ze sádrokartonu patří mezi práce, které zvládne šikovný kutil, pokud dodrží několik zásad. Než ale sáhnete po šroubováku, promyslete si, co všechno bude podhled skrývat. Elektroinstalace, vzduchotechnika, nebo třeba nosné profily pro osvětlení? Každý prvek, který má být schovaný, musí být namontovaný a vyzkoušený ještě před zaklopením deskami. Jakmile podhled uzavřete, oprava skryté chyby znamená demolovat část konstrukce.
Po zaklopení přichází tmelení. Spáry vyplňte tmelem a vložte do nich výztužnou pásku, kterou zatlačte a přetáhněte tenkou vrstvou tmelu. Nechte zaschnout a poté naneste druhou vrstvu, která pásku překryje. Rohy a přechody mezi deskami vyztužte rohovými profily. Poslední fází je broušení a napenetrování celého povrchu. Pokud jste dodrželi rovinnost konstrukce, tmel bude hladký a vy se vyhnete zdlouhavému vyrovnávání. Montáž podhledu svépomocí je časově náročná, ale výsledek stojí za to – pokud se vyhnete nejčastějším chybám, které jsme zmínili.
Při rekonstrukci koupelny se často soustředíte na výběr obkladů, baterií a sanity, ale klíčové detaily zůstávají skryté za povrchem. Jedním z nich je parozábrana u sádrokartonového podhledu nebo příčky. Pokud ji nenainstalujete správně, vlhkost z provozu koupelny pronikne do konstrukce, kde začne kondenzovat. Výsledkem jsou tmavé mapy na stropě, odlupující se malba, případně i plíseň, která se šíří do dalších místností. Nejde o estetickou vadu, ale o stavební vadu, kterou později opravíte jen za cenu kompletního odstranění povrchů.
Stejně důležité je provedení napojení na stěny. Parozábrana musí být vytažena na stěny minimálně 10 až 15 centimetrů a přilepena k podkladu. Pokud je stěna z pórobetonu nebo cihel, použijte vhodný tmel, který vytvoří pružný spoj. Často se stává, že fólie končí přesně na hraně stropu a nikdo se nestará o detaily. Tím vznikne most, kudy vlhkost uniká do konstrukce. Před montáží sádrokartonu si proto udělejte důkladnou kontrolu – projeďte rukou po spoji a zkontrolujte, zda nikde nejsou mezery nebo odchlípnuté pásky.
In the event you cherished this short article as well as you desire to acquire more information concerning http://forum.Djwx.com/Home.php?mod=space&uid=55342 kindly stop by the website.
