Pro chvíle klidu se hodí deskové hry a karetní hry, ale můžete si vyrobit i vlastní. Vezměte čtvrtku, nadělte políčka, vyberte figurky z různých her a vytvořte si originální hru s vlastními pravidly. Děti se naučí domluvit na tom, jak se hra hraje, a to je cennější než samotné hraní. Nebojte se experimentovat – když se pravidla ukážou jako nefunkční, upravte je za běhu. Důležité je, aby nikdo nevyhrával vždy a aby porážka nebyla důvodem k pláči. Pokud si všimnete napětí, navrhněte společné malování velkého obrazu na balicí papír, kde každý přidá svou část.
Kdy už není na místě nechat děti, ať si to vyřeší samy? Jsou situace, kdy je potřeba zasáhnout okamžitě, bez diskuse. Pokud má jeden sourozenec jasnou převahu – je starší, silnější, nebo se opakovaně vysmívá druhému – nejde o rovnocenný konflikt, ale o šikanu. V takovém případě oddělte děti a mluvte s agresorem odděleně. Vysvětlete mu, že jeho chování je nepřijatelné, a domluvte konkrétní důsledek (např. zákaz oblíbené hry na jeden den). Důležité je chránit mladšího, aby se necítil bezmocný. Zároveň se vyhněte srovnávání typu „ty jsi vzorný, on je problém” – to vztah ještě víc vyhrotí.
Třetí oblastí jsou finance. Nečekejte, až budete mít „dost” peněz, protože takový okamžik nikdy nenastane. Místo toho si spočítejte, jaké výdaje skutečně máte a které jsou jen přechodné. Vytvořte si rezervu alespoň na tři měsíce běžných nákladů domácnosti, abyste měli prostor pro nenadálé výdaje. Typickou chybou je spoléhat na to, že „to nějak dopadne” – raději si předem zjistěte, jaké příspěvky vám náleží, a porovnejte je s reálnými náklady na druhé dítě.
Nakonec si pamatujte, že nepořádek není jen o barvách, ale i o vodě. Když děti malují vodovkami, mají tendenci máčet štětec ve sklenici a pak s ním mávat. Řešením je uzavíratelná nádoba na vodu s úzkým otvorem, do které se štětec namáčí, ale voda nemůže vyšplouchat. Nebo použijte misku s malým množstvím vody a pravidelně ji vyměňujte. Vytvořením těchto jednoduchých pravidel a používáním uzavřených prostorů se malování stane radostí pro vás i pro děti – a vy už nebudete potřebovat mop.
Praktickým testem je sledovat, kdy se vám nejlépe tvoří texty, počítají čísla nebo řeší problémy. Pokud si vedete deník svého výkonu po dobu dvou týdnů, zjistíte jasný vzorec. Klíčové je nenechat se zmást pocitem, že večer přichází druhá vlna energie — často je to jen euforie z blížícího se konce dne, která vás vybičuje k činnosti, ale výsledky bývají horší, než kdybyste pracovali ráno. Tím nechci říct, že noční typy neexistují, ale většina populace má vrchol výkonu dopoledne, a pokud patříte mezi ně, je zbytečné bojovat s vlastní přirozeností.
Když děti malují, většinou to končí ušpiněnými stoly, potřísněným oblečením a dlouhým vytíráním. Přitom stačí pár promyšlených postupů, aby zůstaly podlahy čisté a vy jste si malování užili spolu s nimi. Klíčem je připravit si materiál tak, aby barvy neměly šanci dostat se tam, kam nemají. Vyzkoušejte techniky, které minimalizují nepořádek, ale neomezují dětskou fantazii.
Jednoduchým trikem je malování v uzavřeném sáčku. Do pevného zipového sáčku dejte pár kapek prstových barev nebo hustšího kvaše, sáček uzavřete a přelepte okraje lepicí páskou, aby se nemohl otevřít. Dítě pak prsty nebo vatovým tamponem tlačí na sáček a maluje obrazce, aniž by se barva dotkla rukou. Pod sáček podložte bílý papír, aby byly barvy lépe vidět. Pozor na to, aby barvy nebyly příliš tekuté – pokud by sáček praskl, vytékaly by. Pro větší bezpečnost položíme sáček na tác s okrajem.
Častou chybou je nechat děti míchat barvy přímo na papíře. Barvy se smíchají do šedivé hmoty a dítě ztratí zájem. Mnohem lepší je nabídnout mu paletu s oddělenými barvami – může použít plastový talířek nebo speciální misku s přihrádkami. Dítě se tak učí čistotu barev a vy se vyhnete zbytečnému plýtvání. Pokud chcete, aby si barvy míchalo, dejte mu kelímky s barvami a nechte ho, aby si je nalévalo do prázdné mističky – ale vždy na tác, který případný rozlitý obsah zachytí.
Jak poznáte, že je čas opravdu zabrat Základem je sledovat vlastní biorytmus. Každý člověk má během dne okna, kdy je mentálně nejostřejší — obvykle to bývá dvě až tři hodiny po probuzení a potom krátce po obědě, pokud nejíte těžká jídla. V těchto fázích je schopnost soustředění nejvyšší a práce, která vyžaduje analýzu, psaní nebo rozhodování, jde rychleji. Pokud se v takové chvíli nutíte do rutinních úkolů, jako je e-mailová korespondence, plýtváte drahocennou energií. Naopak odpoledne, kdy křivka výkonu klesá, je vhodné zařadit mechanickou práci nebo schůzky, které nevyžadují plné soustředění.
When you loved this post and you would like to receive much more information regarding přečtěte si více generously visit the web-site.
