Typická chyba: hodnotíte výkon místo procesu Nejčastější chybou je, že hru proměníte v test. „Správně!”, „To není ono!” – tyto výroky zabíjejí dětskou odvahu zkoušet. Místo toho používejte věty typu: „Zajímá mě, co bys cítil na jeho místě.” nebo „Jak bys pomohl kamarádovi, kdyby byl smutný?” Zaměřte se na popis dění, ne na hodnocení. Pokud dítě řekne, že neví, nechte ho chvíli přemýšlet, nepokračujte za něj. Ticho je součást hry.
Začněte tím, že si vyberete hru, která je přiměřená věku a situaci. Například pro mladší děti funguje hra na emoční pexeso: připravte kartičky s obličeji vyjadřujícími různé pocity, nechte dítě přiřazovat emoce k situacím a povídejte si o tom, proč se tak tváří. Starší děti zase zaujme hra na „detektiva emocí”: v běžném rozhovoru nebo při sledování krátkého příběhu hledají, co druhá osoba cítí, a hádají, co ji k tomu vedlo. Nejdůležitější je, abyste u toho mluvili o vlastních pocitech, ne jen o tom, co vidíte.
Praktickým nástrojem je časovač. Když se děti nemohou dohodnout, navrhněte: “Každý si s autíčkem hraje pět minut, a pak si to vyměníte.” Nastavte budík na telefonu nebo kuchyňské minutky a nechte děti, aby si hlídaly čas samy. Tím se učí trpělivosti a férovosti. Pozor na to, abyste časovač nepoužívali jako trest. Má být prostředkem dohody, ne nástrojem, který rozhoduje o tom, kdo je hodný a kdo zlobí.
Nakonec – důležitá je i psychika. Klidný rodič je pro dítě nejlepší lék. Nebuďte nervózní, mluvte tiše a poté ránu zalepíte. Dítě se rychle uklidní a vy se vyhnete zbytečnému pláči. S těmito návyky zvládnete většinu drobných úrazů bez stresu a bez zbytečné návštěvy pohotovosti.
Jak na savé techniky bez zbytečného nepořádku Savé techniky, jako je malování na mokrý papír, jsou pro předškoláky fascinující. Potřebujete jen tvrdý papír, plochý štětec a vodové barvy. Papír nejdříve navlhčete houbičkou, ale nechte ho jen vlhký, ne kapající. Pak dítě maluje tahy, které se rozpíjejí a mísí. Tato technika učí trpělivosti, protože výsledek se objeví až po zaschnutí. Častá chyba je používat příliš mnoho barvy, která pak papír prodře. Místo toho učte dítě, aby štětec jen lehce namáčelo a barvu na papíře rozlévalo pohybem. Když se mu to nedaří, nechte ho otisknout na papír celou plochu štětce. Získá tak zajímavý otisk, který připomíná louku nebo listy.
Pozor na příznaky infekce. Pokud se během dvou až tří dnů objeví zarudnutí, otok, hnis, teplota nebo bolest, navštivte lékaře. Stejně tak pokud se rána nehojí, zvětšuje se nebo je způsobena špinavým předmětem, zvířecím kousnutím či kovem s rzí. V těchto případech je lepší nechat ránu posoudit odborníkem.
Druhým bodem je zdravotní stav matky. Gynekologové obvykle doporučují počkat alespoň rok a půl po porodu, aby se tělo stačilo zotavit. Pokud jste měla císařský řez nebo komplikace, prodlužte pauzu podle individuálního doporučení. Nezapomínejte ani na psychiku – pokud se objevují známky poporodní deprese nebo úzkosti, je vhodné je nejprve řešit s odborníkem. Bez stabilního duševního stavu bude náročné zvládnout péči o dvě děti.
Po vyčištění nechte ránu chvíli volně zaschnout. Pokud krvácí, přiložte čistý gázový polštářek a jemně přitlačte na pět až deset minut. Tím zastavíte krvácení bez zbytečného mačkání. Poté ránu zakryjte náplastí nebo sterilním obvazem. U malých odřenin stačí náplast, kterou měňte dvakrát denně nebo při znečištění.
Puberta není válka, i když to tak někdy vypadá. Dítě testuje hranice, mění se mu hormony a mozek se přepíná na dospělejší způsob uvažování. Vy jako rodič máte možnost nastavit pravidla tak, aby konfliktů bylo co nejméně. Nejdůležitější je pochopit, že většina hádek nevzniká kvůli obsahu („uklid’ si pokoj”), ale kvůli formě, jakou to řeknete. Když změníte tón a přístup, překvapivě často zmizí i důvod ke sporu.
Pamatujte také na to, že puberta je období, kdy dítě potřebuje cítit, že ho máte rádi bez podmínek. Často se stává, že rodiče v návalu kritiky zapomínají na pozitivní zpětnou vazbu. Zkuste si každý den najít aspoň jednu věc, kterou oceníte – i kdyby to bylo jen to, že si sám udělal svačinu. Tím se buduje vzájemná důvěra a snižuje se napětí. Když dítě cítí, že ho respektujete, je ochotnější respektovat i vás.
Další technikou, kterou zvládne každý, je koláž z natrhaného papíru. Trhání rozvíjí prstíky a nepotřebujete k němu nůžky. Dejte dítěti staré noviny, barevné časopisy a lepidlo rozpuštěné ve vodě. Nechte ho natrhat malé kousky, které pak lepí na čtvrtku. Vytvoří tak domeček, zvíře nebo abstraktní obrázek. Důležité je lepidlo nanášet na papírek, ne na podložku. Dítě se tak naučí orientovat v prostoru. Chybou je, když mu dáváte předkreslené šablony. Raději mu povídejte příběh, ke kterému si obrázek samo vymyslí.
If you treasured this article and you also would like to receive more info regarding úLožNé Prostory V MaléM Bytě nicely visit the internet site.
