Jak správně kombinovat bylinky a připravit substrát Nejlepší je rozdělit bylinky podle nároků na vodu a živiny. Do samostatných květináčů dejte mátu, meduňku a majoránku, které mají rády vlhčí půdu. Do suchomilné skupiny patří tymián, rozmarýn, šalvěj a oregano – ty vyžadují propustný substrát smíchaný s pískem nebo perlitem. Univerzální zahradnická zemina z obchodu je vhodná pro většinu běžných druhů, ale pro středomořské bylinky ji nařeďte pískem v poměru dvě ku jedné. Vyhněte se substrátům s hnojivem na zásobu – tyto bylinky preferují chudší půdu a přehnojení vede k bujnému růstu bez chuti.
Když je stínu moc i na bylinky: triky, jak mu pomoci Pokud je balkon vystavený severu a celý den na něj nedopadne ani hodina slunce, můžete mu pomoci jednoduchými úpravami. Světlé stěny a podlaha odrážejí světlo – natřete je bílou nebo pastelovou barvou, případně umístěte velké zrcadlo, které světlo rozptýlí. Další možností je pěstování v nádobách z bílé keramiky nebo kovu, které světlo odrážejí, zatímco tmavé plastové květináče ho absorbují. Nezanedbávejte ani pravidelný řez – stínové rostliny mají tendenci nadměrně růst do délky, a právě časté zaštipování podpoří hustší růst a tvorbu nových listů.
Při sklizni vždy používejte ostré nůžky nebo nůž, nikdy bylinky netrhejte prsty. Tím zabráníte pohmoždění tkání, které urychluje oxidaci a ztrátu silic. Sklízejte za suchého počasí, nejlépe ráno po oschnutí rosy, ale před poledním úpalem. Tím si zajistíte maximální obsah účinných látek a zároveň snížíte riziko plísní při sušení. A pokud pěstujete bylinky v květináči na balkoně, platí stejná pravidla, jen počítejte s tím, že réžie bude častější a menší.
U bylinek kvetoucích, jako je levandule, dobromysl nebo šalvěj, je situace opačná. Sklízejte je v plném květu, kdy obsah silic vrcholí. U levandule stříhejte stonky těsně pod květenstvím, a to nejlépe dopoledne, než začne prudké slunce. U dobromysli a šalvěje můžete stříhat celé výhony těsně nad dřevnatou částí; podpoříte tím druhý růst a získáte bohatší úrodu na podzim.
Důležitější než výběr druhů je správná péče, protože stín mění podmínky zcela zásadně. V první řadě pozor na zálivku: v hlubokém stínu půda vysychá výrazně pomaleji, takže přemokření je nejčastější chybou. Zalévejte až tehdy, když substrát na dotek proschle, a vždy zajistěte drenážní vrstvu z keramzitu. Hnojení omezte na poloviční dávky oproti slunnému balkonu, protože rostliny mají pomalejší metabolismus. Naopak nezapomínejte na otáčení květináčů – ve stínu se rostliny často vytahují za světlem, čímž ztrácejí kompaktní tvar.
Častou chybou je sušení všech bylinek společně, čímž se jejich aroma smíchá. Proto sušte každý druh zvlášť. Dále se vyvarujte sušení venku na slunci, které bylinky rychle vysuší, ale zároveň vybělí a zbaví chuti. A pokud si nejste jistí, jestli je bylinka dostatečně suchá, raději ji nechte ještě den nebo dva – v tomto případě platí, že méně je někdy více.
Když potřebujete usušit bylinky rychle a nemáte čas na klasické sušení na vzduchu, mikrovlnná trouba je řešení, které zvládnete za pár minut. Ne všechny bylinky jsou ale vhodné pro tento způsob. Nejlépe fungují listové bylinky jako bazalka, oregano, tymián nebo rozmarýn. Naopak bylinky s vysokým obsahem vody, třeba meduňka nebo máta, vyžadují větší opatrnost, a pokud to přeženete s časem, snadno se připálí. Než začnete, bylinky důkladně omyjte a osušte papírovou utěrkou – vlhkost je hlavní nepřítel rychlého sušení.
Stinný balkon často působí jako beznadějný případ – zejména pokud někdo touží po zeleni a květech. Přitom právě městské dvorky a severně orientované lodžie mohou být ideálním místem pro celou řadu bylinek, které by na přímém slunci trpěly. Základní pravidlo zní: nevybírejte rostliny, které potřebují osm hodin slunečního svitu, ale ty, které přirozeně rostou v podrostu lesů nebo na okrajích cest. Tím ušetříte si i rostlinám zbytečné zklamání.
Typickou chybou je sušení celých listů s tlustými stonky. Stonky obsahují hodně vody a vysušují se pomaleji než listy, což vede k tomu, že listy jsou hotové, ale stonek je stále vlhký. Řešením je oddělit listy od stonků před sušením, nebo stonky nakrájet na malé kousky. Další častou chybou je sušení příliš velkého množství najednou – bylinky se pak slepí a uvnitř zůstanou syrové. Vždy sušte menší dávky, ideálně tolik, kolik se vejde na talíř v jedné vrstvě.
Sušení bylinek je jednou z nejstarších metod, jak si uchovat jejich chuť a vůni i v době, kdy čerstvé už neseženete. Ne každý způsob je ale stejně šetrný. Když bylinky usušíte příliš rychle nebo na přímém slunci, ztratí nejen barvu, ale hlavně éterické oleje. Proto se vyplatí vybrat metodu, která odpovídá druhu bylinky i podmínkám, které doma máte.
If you liked this article and also you would like to get more info regarding discuss please visit our own web site.
