Jak poznat bezpečnou délku střihu U světlých drápků je vidět růžová část – živá tkáň s cévami a nervy. Stříhejte vždy jen maličko před touto růžovou zónou, ideálně po malých kouscích. U tmavých drápků živou tkáň nevidíte, proto stříhejte opravdu jen špičku, maximálně dva milimetry. Pokud si nejste jistí, zastavte se dřív, než byste riskovali. Řez by měl být vedený kolmo na dráp, ne šikmo, aby nedocházelo k třepení a praskání.
Pozor na typické chyby. Mnozí majitelé napínají vodítko neustále, což psa jen dráždí a zvyšuje jeho vzrušení. Vodítko mějte vždy volné, ale připravené k zákroku. Další chybou je křičet na psa nebo ho bít – to vede pouze ke strachu a agresi. Vodítko byste také neměli používat k tomu, abyste psa zvedali ze země, protože to může vést k poranění. A pokud pes skáče, nikdy ho neodměňujte pohlazením – i to je forma pozornosti, kterou pes vyhledává.
Prvním krokem je pochopit, že štěně nedokáže kontrolovat svůj měchýř tak jako dospělý pes. Obecně platí, že měsíc věku odpovídá zhruba jedné hodině, po kterou vydrží „zadržet” potřebu. To znamená, že dvouměsíční štěně potřebuje ven zhruba každé dvě hodiny. V noci to může být trochu delší, ale nepřetahujte to. Když štěně spí, jeho metabolismus se zpomaluje, ale i tak ho budete muset alespoň jednou za tři až čtyři hodiny vzít ven.
Skákání na lidi je častým problémem, se kterým se potýká mnoho majitelů psů. Ačkoli se může zdát, že je to projev radosti, pro okolí je to obtěžující a někdy i nebezpečné. Vodítko proti tahání může být účinným pomocníkem, ale pouze pokud ho používáte správně a kombinujete s vhodným tréninkem. Níže najdete konkrétní postupy, na co si dát pozor a jaké chyby nejčastěji děláme.
Pokud se nehodě nepodaří zabránit, důkladně místo vyčistěte prostředkem, který odstraní zápach. Nejen kvůli hygieně, ale proto, že pokud štěně cítí moč, má tendenci se na toto místo vracet. Vyhněte se přípravkům s čpavkem, protože ten moč připomíná. Po vyčištění místo zkontrolujte a případně zopakujte. A hlavně – nevyhazujte ručník, kterým jste nehodu utřeli, do koše v místnosti. Štěně by ho mohlo najít a opět si místo spojit s potřebou. Vezměte ho ven a nechte tam, aby si štěně spojilo potřebu s venkovním prostředím.
Každý majitel chce, aby jeho pes nebo kočka měli zdravé zuby, ale málokdo ví, že základem není jen kartáček a pasta. Zubní plak se začíná tvořit už několik hodin po jídle a pokud ho neodstraníte, během pár dnů mineralizuje na zubní kámen. Ten už nejde vykartáčovat a vyžaduje odborné odstranění. Přitom stačí dodržovat pár jednoduchých návyků, které vám ušetří peníze i starosti.
Co se stane, když čištění zanedbáte a jaké chyby se nejčastěji dělají Zanedbané uši mohou vést k zánětu, svrabu nebo přemnožení kvasinek. Prvními příznaky jsou neklid, výtok hnědé až černé barvy, nepříjemný zápach nebo citlivost na dotek. Pokud se infekce rozvine, kočka si může poranit ucho škrábáním a vytvořit se hematom, který vyžaduje veterinární zákrok. Nejčastější chybou je používání vatových tyčinek, domácích roztoků z bylinek nebo opakované čištění bez řádné diagnostiky. Mnozí chovatelé také čistí uši příliš často, čímž naruší přirozenou mikroflóru a způsobí podráždění. Ideální frekvence je jednou za dva až tři týdny, u koček se sklony k ušním problémům dle doporučení veterináře.
Pokud přece jen dojde k poranění a začne krvácení, nepropadejte panice. Přiložte na místo vatový tampon se zástavou krve a tlačte několik minut. Pokud žádnou zástavu nemáte, můžete použít kukuřičný škrob nebo mouku. Psa uklidněte a přerušte stříhání, pokračujte až za pár dní. Odměna v podobě pamlsku po každém stříhání je nezbytná – pes si spojí proceduru s pozitivním zážitkem a příště bude spolupracovat.
Než začnete, připravte si ostré kleštičky vhodné pro velikost psa a pokud možno i zástavu krvácení, kterou můžete mít v lékárničce. Pes by měl být v klidu, ideálně po procházce, kdy je unavený. Pokud se bojíte, že ho zraníte, požádejte někoho, aby psa držel a rozptyloval. U malých psů můžete stříhat vsedě na klíně, u velkých plemen je lepší, když pes stojí na stabilní podložce.
Jak zvládnout konkrétní situace bez zbytečného rizika Pokud kočka útočí při hlazení, většinou jde o přetažení. Mnoho lidí ignoruje jemné signály — cukání ocasu, uši do stran, rozšířené zornice. Naučte se je číst a přestaňte hladit dřív, než kočka začne být nepříjemná. Když už k útoku dojde, neřešte to trestem. Pomalu ustupte, nechte kočku odejít a příště zkraťte dobu kontaktu. U herní agrese pomáhá přesměrování na hračky, nikdy ne na ruce nebo nohy. Používejte rybářský prut nebo míček na provázku, kočka se vybije a vy zůstanete v bezpečí.
If you enjoyed this write-up and you would such as to receive more information relating to Rekonstrukce Bytu kindly see the page.
