Nejčastější chybou je umístit štěrbiny pouze do oken nebo na jednu stranu stěny. Vznikne pak průvan na úrovni hřadování, který slepice stresuje, ale vzduch se uvnitř stejně nevymění. Ptáci se choulí k sobě, dýchají vlhký vzduch a ráno mají mokré peří. Pokud ale zajistíte tah od podlahy ke stropu, chladný vzduch se cestou ohřeje a na hřadování už nepůsobí nepříjemně. Zkuste jednoduchý test – večer zkontrolujte, zda se na stěnách netvoří kondenzace, a ráno si sáhněte na stelivo. Pokud je suché, máte systém nastavený dobře.
Pokud se rozhodnete pro černou slepici, první věc, kterou musíte zajistit, je kvalitní podestýlka a suchý výběh. Tmavé peří totiž více absorbuje sluneční teplo, takže v létě hrozí přehřátí. Dejte pozor na to, aby měla slepice vždy přístup ke stínu a k čerstvé vodě. V zimě naopak tmavé peří pomáhá absorbovat málo slunečního světla, ale pokud je vlhké, ztrácí izolační vlastnosti. Proto je důležité udržovat hřad a kurník suché, případně používat hlubokou podestýlku z pilin nebo slámy.
Pokud jde o snášku, běžná chyba je očekávat vejce hned od prvních dnů. Slepice začínají snášet nejdříve v 5–6 měsíci věku, a to postupně. V zimě se snáška přirozeně snižuje – to není důvod k panice ani k umělému osvětlení 24 hodin denně. Slepice potřebují odpočinek, jinak jim hrozí vyčerpání a vypadávání peří. Stačí jim prodloužit den na 14 hodin pomocí žárovky, a to jen v případě, že kurník je suchý a slepice mají dostatek bílkovin v krmivu.
Při montáži dbejte na stabilní upevnění. Bidýlko musí unést hmotnost všech slepic, které na něm spí – počítejte rezervu minimálně 30 kilogramů. Konce bidýlka zapusťte do drážek na bočních stěnách, nikoli přibíjejte pouze hřebíky šikmo. Slepice nesmí mít možnost bidýlko rozkývat. Standardní délka pro jednu slepici je 25–30 centimetrů, ale pokud máte v kurníku deset kusů, nepočítejte s tím, že se všechny namačkají na jedno bidýlko. Raději dejte dvě bidýlka ve stejné výšce s mezerou 30 centimetrů, než jedno dlouhé – zabráníte tak šikaně slabších jedinců.
Stavba začíná u konstrukce. Nejlepší je zvolit rám z lehkého dřeva, které ošetříte proti hnilobě a škůdcům. Rozměry přizpůsobte počtu slepic – na jednu počítejte zhruba 0,5 čtverečního metru vnitřní plochy. Podlaha by měla být zpevněná, aby unesla váhu i při přenášení. Kola umístěte na jednu stranu, druhou opatřete madlem. Tím získáte jednoduchý systém, který zvládne posunout jedna osoba. Nezapomeňte na větrací otvory, které zabrání kondenzaci, a na uzamykatelné dveře proti predátorům.
Mobilní kurník není jen přechodný výstřelek pro nadšence. Pokud chováte menší hejno a chcete mít zahradu bez holých míst, je to praktické řešení. Jeho hlavní výhoda spočívá v tom, že ptáci pravidelně přicházejí na čerstvou trávu, hnojí ji a zároveň ji spásají. Vy se tak vyhnete trvalému výběhu, který se po pár měsících změní v blátivou plochu. Navíc takový kurník snadno přesunete tam, kde ho právě potřebujete.
Nejčastější chybou je umístění bidýlka přímo nad krmítko nebo napáječku. Slepice ve spánku kálí, takže se výkaly dostávají do krmiva a vody. Bidýlko proto umístěte mimo prostor krmení, ideálně nad podestýlku nebo do prostoru, který lze snadno vyčistit. Pod bidýlko umístěte odnímatelný plech nebo misku s pískem – usnadníte si úklid trusu. A nezapomeňte, že slepice potřebují dostatečný prostor pro roztáhnutí křídel při seskoku. Před bidýlkem by měl být volný prostor alespoň 50×50 centimetrů, aby se pták při dopadu nezranil.
Většina chovatelů podcení bidýlko jako ‚jen‘ místo na spaní. Přitom špatná výška nebo příliš tenká tyč způsobují deformity běháků, otlaky a dokonce i zranění hrudní kosti. Slepice na bidýlku tráví šest až osm hodin denně, proto musí odpovídat jejich anatomii, ne vaší představě o ‚hezkém kurníku‘. Základní pravidlo zní: bidýlko má být v horní třetině výšky kurníku, ale ne tak vysoko, aby se slepice bála seskočit.
Na závěr: vsaďte na osvědčená plemena jako česká slepice, sussex, rhode islandská červená, wyandotka, orpingtonka, plymutka a leghornka. Leghornka je sice lehčí a nervóznější, ale vyniká vysokou snáškou bílých vajec. Pokud začínáte, vyberte si dvě až tři plemena, ne více – to vám usnadní péči a rychleji se naučíte jejich zvyky. Vyhnete se tak nejčastějšímu zklamání začátečníků, kterým je nákup krásných, ale citlivých slepic, které v českých podmínkách nesnášejí podle představ.
Co se týče kurníku, vyhněte se dvěma extrémům: příliš malá a nevětraná bouda (vede k dýchacím chorobám) a příliš velký a studený prostor (slepice pak snášejí méně, protože tělo šetří energii na vytápění). Ideální je suchý kurník s hřadem ve výšce 50–80 cm, s podestýlkou ze slámy nebo hoblin. Nezapomeňte na hnízda – jedno na 3–4 slepice, tmavá a klidná. Kurník umístěte do závětří, ideálně na jihovýchod, a zabezpečte ho proti kuně a lišce (pevné pletivo, zámek).
In the event you beloved this short article along with you would want to obtain more information concerning dokončEní InteriéRu generously pay a visit to the web-site.
