Nejčastějším problémem je použití čerstvě nařezaného dřeva jako hlavního paliva. I když podpal hoří perfektně, vlhké poleno ho jen stěží chytí. Odhadněte, že dřevo na přikládání by mělo být suché minimálně půl roku. Další chybou je používání novin, které sice chytnou rychle, ale jejich plamen je slabý a nestabilní. Papír navíc často obsahuje chemikálie, které produkují nepříjemný zápach a saze. Suchá kůra a větší třísky jsou přírodní, levné a při správném skladování vám vydrží celou sezónu.
Jak správně založit oheň a udržet ho v kondici Způsob, jakým zakládáte, rozhoduje o tom, jestli se kamna dostanou na provozní teplotu rychle, nebo se budete půl hodiny trápit s dýmem. Správný postup je takzvané hoření shora. Do topeniště naskládejte větší polena, na ně menší a navrch podpalovač. Zapalte ho a nechte oheň hořet směrem dolů. Tento způsob zajišťuje postupné prohořívání všech vrstev, rovnoměrný výkon a minimální produkci popela. Vyhněte se podpalování papírem nebo lepenkou, které obsahují chemikálie a vytvářejí saze.
Při usazování dbejte na to, aby šňůra nikde nepřesahovala přes okraj dvířek. Po zavření dveří by mělo těsnění dosedat rovnoměrně po celém obvodu. Zkontrolujte to jednoduchým testem: vložte mezi dvířka a těleso kamen proužek papíru a zavřete. Pokud papír jde vytáhnout jen s odporem, je těsnění v pořádku. Pokud vyklouzne lehce, povolte panty a mírně dvířka přitlačte – nebo šňůru vyměňte za silnější.
Než začnete, připravte si nové těsnění, lepidlo na keramiku nebo ohnivzdorný tmel, případně kovový háček a hadr. Dvířka nejprve odstraňte z pantů, abyste měli pohodlný přístup. Starou šňůru vypáčte šroubovákem nebo vytrhněte kus po kuse. Poté důkladně očistěte drážku od zbytků lepidla, sazí a mastnoty – ideálně drátěným kartáčem a vysavačem. Pokud je drážka poškozená, opravte ji žáruvzdorným tmelem a nechte vytvrdnout.
Nezapomínejte ani na údržbu. Popel z topeniště odstraňte až po úplném vychladnutí, ideálně do nehořlavé nádoby. Táhlo komína nebo výduch kontrolujte pravidelně, minimálně jednou za sezónu. Zanesený komín nejenže snižuje tah, ale může způsobit i požár. Stejně tak pravidelně čistěte sklo, ale ne agresivními chemikáliemi, stačí voda s octem a měkký hadřík.
Při běžném provozu je nejčastější chybou dusání přívodu vzduchu. Když chcete ztlumit výkon, zavřete primární přívod, ale nechte otevřený sekundární, který přivádí vzduch nad plameny. Jinak dochází k nedokonalému spalování, sklo se rychle zanese a komín se zanáší. Vždy sledujte plamen – měl by být světlý, žlutý až bělavý, a ne tmavý a kouřový. Pokud vidíte černý kouř, přidejte vzduch, ne uberte.
Pokud chcete dosáhnout maximálního výkonu, sledujte nejen vlhkost, ale i velikost polen. Menší kusy schnou rychleji a lépe hoří, ale příliš malé třísky zase rychle prohoří. Optimální jsou polena o průměru kolem 10 cm. Při topení kontrolujte barvu kouře – čím čistší a méně viditelný, tím lepší je spalování. Pravidelná kontrola vlhkosti dřeva před každým přiložením je zvykem, který se vyplatí. Věnujete tomu pár sekund a ušetříte palivo i starosti s komínem.
Optimální vlhkost pro topení je mezi 15 a 20 %. Při této hodnotě dřevo hoří stabilně, produkuje minimum kouře a vytváří dostatečný výkon. Pokud je dřevo příliš suché, pod 10 %, hrozí rychlé prohoření a menší akumulace tepla. Naopak dřevo s vlhkostí nad 25 % ztrácí značnou část energie na odpaření vody, a proto je výhřevnost až o třetinu nižší. Pro dosažení ideálního stavu je důležité měřit vlhkost správným způsobem, nejen odhadem.
Proč větší třísky dělají rozdíl Většina lidí sahá po pilinách nebo jemných hoblinách, ale ty mají tendenci shořet příliš rychle, než se stihne chytit větší poleno. Místo toho si připravte třísky o tloušťce prstu a délce dlaně. Takové kusy hoří déle a vytvářejí stabilní uhlíky, které potřebuje hlavní palivové dřevo. Při štípání třísek dávejte pozor na směr vláken – pokud řežete kolmo, třísky se lámou a ztrácejí pevnost.
Nejdůležitějším krokem je správné sušení. Dřevo by mělo být naštípané na menší polena a uložené na slunném, větraném místě, nejlépe pod přístřeškem. Stoh by měl být od země, aby mohl cirkulovat vzduch. Průměrně trvá sušení 1,5 až 2 roky, pokud je dřevo uložené venku. Vnitřní sušení je rychlejší, ale riskujete napadení dřevokazným hmyzem. Ideální je kupovat dřevo s dostatečným předstihem a nechat ho dozrát. Při nákupu se vyplatí žádat dřevo s vlhkostí do 20 %, kterou si ověříte vlastním měřením.
If you have virtually any concerns relating to exactly where and also how to employ Aupeopleweb.Com.au, it is possible to e-mail us from the web site.
